PD-528,529,530, uvedené len v predvojnovom Poselství doznívá:
„Říkal jsem často: Mé Slovo jest čin! A přece si nikdo nikdy neučinil o tom správné představy. Byla to jen vina lidí samotných. Mluvil-li jsem o soudu, měli za to, že je to jen proroctví a čekali na brzké splnění, jestliže naslouchali mým slovům s důvěrou. Ti ostatní čekali jen na to, aby mne mohli napadnout, když se nic nesplní v době, kterou si oni při tom mysleli.
Ani jeden z lidí nevěděl, že mým Slovem ihned nastalo také dění, které ve světovém soukolí vyvstalo jako zrozené. Nebylo to přece jen lidské slovo, nýbrž Slovo Boží, které působí tvořivě v okamžiku, kdy bylo promluveno a které ve své činnosti nikdy neustane, až se úplně naplní!“
„Pamatujte si: Ani jediné z mých slov se neztratilo! Všechno žije a doléhá nyní na lidi, naplňujíc, co v těchto slovech spočívá.“
„Proto musel jsem mluvit před lety s postupujícím vývojem a svým Slovem pevně zakotvit vždy nové dění v této hrubohmotnosti. Potřebujete jen v mé řeči rozděliti, co jsem mluvil tvořivě, a co v poučování; snadno rozeznáte tyto dva druhy řeči, kterých jsem užíval a které zcela přesně znáte, jestliže jste se o to snažili.
Tak stalo se mé Slovo činem a přineslo soud ve všech světech tak, jako nyní na této zemi přinese soud vám!“